ČAS USPOŘÁDAT SVŮJ VNITŘNÍ PROSTOR

Co kdybychom tomu šli ještě trochu naproti?

Zvláštní doba. Cítím naději, i když je teď spousta z nás přišpendlená doma, když nemůžeme cestovat do zahraničí, setkávat se, jít za kulturou, za sportem a za svými dalšími zálibami.

Vše jsou to záležitosti, které nám krásně zpestřují život, ale můžou se stát i tím, k čemu utíkáme, abychom necítili to uvnitř sebe, to, co máme v bezprostředním okolí, co je doma. Žijeme v době, kdy to nejbližší okolo sebe často bereme jako samozřejmost a kdy pěstování blízkosti a intimity i naslouchání svému nitru jako by bylo málo ve srovnání s tou pestrostí okolo. Připadá mi, že jsme se stali mistři v hledání zážitků ve vnějším světě. A těch lákadel kolem je tolik..

Když jsem na začátku roku od astrologů slyšela, že rok 2020 je pod vládou Luny, cítila jsem radost, že ve větším měřítku přichází obrat dovnitř a potřeba věnovat se více svým pocitům a poodkrýt, pročistit, polaskat a vyladit vnitřní prostor na různých úrovních. Hned vzápětí mě napadlo: „Jak to ale udělat, aby se tohle stalo v globálním měřítku, ne jen jednotlivě?“  Jak? To se nám teď odkrývá..

Čas pro sebe, pro své nitro, péči o své tělo, o osvěžení a prohloubení vztahů v partnerství i s nejbližšími v rodině, čas pro péči o svůj domov je tu (aspoň tedy pro spoustu z nás).

A tak bych byla pro jít celému procesu naproti a hlídat si víc než kdy jindy čas strávený ve virtuálním světě, čas který věnujeme sledování filmů, videí na youtube i čas strávený na fb, a radši, zatím stále ještě celkem dobrovolně, věnovat čas sobě, svým blízkým i prostoru, ve kterém žijeme.

Přimlouvám se za moudré nakládání s časem, který jsme pro sebe takto nečekaně dostali, a odvahu podívat se dovnitř, uklidit si tam a znovu se tam zabydlet.

Mám pocit, že mnoho z nás teď získalo čas a prostor zpomalit a

• Ponořit se do sebe.  Spojit se se svými pocity, se svými skutečnými touhami a sny. Každý na to máme své metody, své procesy, jen se jim otevřít.
• Pečovat o své tělo tak, jak si na to v každodenním svistu nenacházíme čas nebo jen sem tam (spánek, odpočinek, kvalitní strava, prohloubené dýchání, cvičení, tanec, masáže, koupele, vonné oleje…)
• Věnovat se domácím koníčkům a vyzkoušet to, co nás už dlouho láká vytvořit, vyzkoušet a na co chyběl čas nebo odvaha
• Podívat se, jak se cítíme v partnerství (žijeme-li v partnerství), když vnější lákadla jsou osekána. Co intimita, blízkost a společné vyladění? Možná jsme něco z toho v tom každodenním svistu zapomněli rozvíjet? Dá se to opět oživit. A teď na to máme čas..
• Věnovat se dětem (jsme-li rodiče). Ale jinak, než když s nimi drandíme ze školy na kroužek a večer honíme večeři, úkoly a vše ostatní. Máme čas spolu opravdu být, čas děti skutečně vidět a slyšet, čas společně si hrát.
• Věnovat čas dalším nejbližším členům rodiny a třeba spolu jen tak v tichu pobýt nebo si říci (s láskou) to, co doposud vyslovit nešlo
• Vyladit  prostor, ve kterém žijeme. Uspořádat a protřídit to, co si o to v bytě nebo v domě žádá. Přidělat poličku, co se krčí v koutě, opravit kapající kohoutek ..
• Procítit spojení se Zemí, se živly, i to, jak obrovský zdroj síly to pro nás je.
• věnovat se dalším důležitým niterným záležitostem

Tohle nucené zpomalení a zanoření přichází v posledních týdnech zimy.

Jako bych pod tím slyšela otázky:

„Tak co, už víš, jaká semínka stojí za to na jaře rozpěstovat? Protřídila jsi je z hloubky?“

„Odpočinula sis pořádně v zimě?“

„Dovolila sis v zimě zpomalit?“

„Ne? Tak tady na to ještě máš prostor. A pro příště si pamatuj, jakou to má sílu a jak důležité to je“.

Představa, že každý z nás vyladí malinko ve svém vnitřním prostoru a přiblíží se o kousíček sám sobě a své přirozenosti mi dává naději.

Ta spousta drobných malých jednotlivých vyladění jako celek mi dává naději.

S láskou,

Martina

Napsáno 16. 3. 2020, v jednom z prvních dnů celorepublikové téměř karantény.